Gustáv Murín

Ani vrcholní politici údajne demokratických krajín nie sú oslobodení od túžby, aby pamiatka na nich ostala večnou. Samozrejme, nemohli sa nechať balzamovať a vystaviť na obdiv, ako komunistickí papaláši, tak si tí americkí vymysleli, že po skončení v úrade založia svoje osobné knižnice. No a ako by takému lákadlu „zvečnenia“ mohlo odolať extrémne ješitný Václav Havel v područí jeho amerických tútorov? Tak došlo k založeniu „Knihovny Václava Havla“, ale typicky Havlovsky: sa cudzie peniaze a nátlakom na obyčajných občanov. Takto sa o tom píše v knihe „Od Havla po Pavla – život ve lži“:

Zdálo se, že Havel je po štědrých restitucích dost bohatý, aby se nemusel nechat vydržovat sponzorem se špatným jménem. Jenže tomu sponzorovi šlo o totéž, co estébáckému majiteli Chemapolu – zakrýt své pochybné jméno tím Havlovým. Ten štědrý sponzor a následně i přítel Havlových se jmenoval Zdeněk Bakala (rukojmi.cz): „Zdeněk Bakala, který věděl, že má velmi pošramocenou pověst lží kolem privatizace OKD za směšnou cenu, když stát prostřednictvím tehdejšího ministra financí Sobotky připravil o miliardy, pak se zaměřil na 44 tisíc hornických bytů, na nichž získal další stovky milionů korun. Proto si chtěl napravit svoji pověst, ale opět jako Junek potřeboval vlivné politiky, aby z něho udělali miliardářského filantropa z Forbesu.

Napřed tedy v roce 2010 vložil 28 milionů Kč do ODS, TOP 09 a VV, v nichž viděl politickou budoucnost. Když se s nimi napálil, byl na řadě „morální“ politik a prezident Václav Havel. Přestože už v té chvíli byl v OKD dluh 17 miliard, začal se točit kolem Havlovy knihovny a investovat do posmrtného pomníku vězně svědomí a jeho laviček.“ Jak dodávají Lidovky: „… z hlediska Bakaly nejlépe vynášejí peníze, které chytře investoval do jediného politika. Desítky milionů korun věnované na sponzoring různých aktivit prezidenta Václava Havla, jehož morální kredit si tím Bakala kupoval, mu přinesly status filantropa a prakticky nedotknutelné osoby.“

Bakala se k Havlovi dostal přes Schwarzenberga, se kterým se v 90. letech podíleli na privatizaci Karlovarské Becherovky a spolupracovali ve společnosti Patria Finance. A Bakala na Havlovi opravdu nešetřil.

Havlova knižnica nasilu

   Jak napsal Viliam Buchert v Reflex-u: „Bakala také rekonstruuje za 200 milionů na pražských Hradčanech dům, ve kterém bude knihovna Václava Havla. Z domu se ale nechce vystěhovat ze svého bytu poslední nájemník… Tak ho Havel označil v rozhovoru za „podivína“. Proč tak učinil, není jasné. Když někdo nejde na ruku významným lidem, je hned podivín? Je snad Havlova knihovna pro lidstvo něčím tak strašně důležitým, aby obyvatel bytu nemohl bránit svá práva? Určitě není…“

Mimochodem, z toho domu určeného pro knihovnu vystěhoval Bakala během dvou let sedmnáct rodin a toho „podivína“ se nezbavil od roku 2009, kdy dům koupil, ani do roku 2023. Havel se jistě v hrobě obrací, neboť nápad s tou knihovnou okopíroval od amerických prezidentů. Ti ale mají budovy, aniž by se z nich někdo musel nuceně vystěhovat.

Zvečnenie Václava Havla v podobe jeho „knihovny“ nevydržalo viac ako 15 rokov. Samotná „knihovna“ končí. Ako vieme zo zmienenej knihy, už základy tej myšlienky boli hnilé, ako by mohli odolať času? Viac o Havlových slabostiach k zbohatlíkom a jeho praktikách na mediálne balzamovanie v rozhovore s Martinou Kociánovou pre Radio Universum.

P.S. Upozornenie miestnym chronicky mentálne znevýhodneným trollom/trotlom: v týchto horúcich dňoch nechoďte na slnko, lebo potom svojím bľabotom poblúdených súdruženkov zbytočne zanešvárujete verejný priestor. Ste na smiech…